Kana
Japonština pro svůj zápis používá dvojici slabičných písem, hiraganu 平仮名 a katakanu 片仮名, která se souhrnně označují jako kana 仮名 a společně s kandži 漢字 tvoří soustavu japonského systému psaní. O vzniku tohoto systému si můžete přečíst v historickém vývoji psané japonštiny.
Slabičné písmo
Označení slabičné písmo se používá pro takový systém psaní, jehož jeden znak (sylabogram) reprezentuje jednu slabiku, resp. móru.
Móra
Jednotlivé znaky kany představují v obecném pojetí slabiky, v rámci japonštiny je však přesnější hovořit o tzv. mórách. Móra モーラ je základní rytmická jednotka, která odpovídá délce krátké slabiky a poloviční délce slabiky dlouhé. Rozdělujeme je na:
1. Běžné
- vokál (např. i い)
- semivokál-vokál (např. jo よ)
- konsonant-vokál (např. sa さ)
- konsonant-semivokál-vokál (např. šu しゅ)
2. Speciální
- dlouhý vokál (např. né ねえ)1
- asimilovaná hláska malé cu っ
- slabičná nazála ん
- Dlouhý vokál tvoří vždy dvě móry.
Rozdíl mezi mórou a slabikou
Slabiku v češtině vnímáme jako nejmenší jednotku, na kterou lze v řečovém projevu přirozeně rozčlenit slovo. Z definice móry proto neplatí, že by slabika byla vždy zároveň i mórou. Vztah mezi nimi vyplývá z následujících příkladů.
1. Slovo květina se skládá ze dvou krátkých slabik, které jsou zároveň mórami.
| Móra | ha | na |
|---|---|---|
| Znak | は | な |
| Slabika | ha | na |
2. Slovo požár tvoří krátká a dlouhá slabika, obsahuje tedy tři móry.
| Móra | ka | sa | i |
|---|---|---|---|
| Znak | か | さ | い |
| Slabika | ka | sai | |
3. Slovo noviny má obě slabiky dlouhé, móry jsou proto čtyři.
| Móra | ši | n | bu | n |
|---|---|---|---|---|
| Znak | し | ん | ぶ | ん |
| Slabika | šin | bun | ||