Hiragana

Obsah

Základní hlásky - Godžúon
Znělé hlásky - Dakuon
Poloznělé hlásky - Handakuon
Složené slabiky - Jóon
Zdvojování souhlásek - Sokuon
Prodlužování samohlásek - Čóon
Okurigana
Furigana

Hiragana 平仮名, která se vyznačuje oblými a uhlazenými křivkami, se používá primárně pro zápis gramatických elementů věty, jakými jsou částice, spojky, pomocná slovesa nebo koncovky při časování a skloňování. Dále pak pro zápis japonských slov, která se běžně nezapisují pomocí kandži, např. příslovce nebo některá podstatná a přídavná jména, anebo slov, jejichž kandži jsou příliš složité nebo zastaralé. Hiragana je první písmo, které se děti ve školách učí.

Základní znaky - Godžúon

Hlásky japonštiny jsou uspořádány do tabulky nazývané godžúon 五十音 ("padesát zvuků"), nebo také godžúonzu 五十音図 ("tabulka padesáti zvuků"), která je foneticky identická pro hiraganu i katakanu. Z původního uspořádání byly postupně vypuštěny zastaralé znaky a byla přidána hláska n, současný godžúon proto tvoří 46 znaků.

Strukturu tabulky tvoří řady a řádky. Slabiky v jednom řádku mají vždy stejnou koncovou samohlásku (např. všechny slabiky v řádku U končí na samohlásku u). V řadě začínají slabiky obvykle stejnou souhláskou (např. slabiky v řadě KA začínají na k). U řady A je počáteční souhláska pomyslná. Tabulka se čte po řadách zprava doleva.

	WA	RA	JA	MA	HA	NA	TA	SA	KA	A	ŘADA ŘÁDEK
ん [ŋ] \| n	わ [ɯa] \| wa	ら [ɾa] \| ra	や [ja] \| ya	ま [ma] \| ma	は [ha] \| ha	な [na] \| na	た [ta] \| ta	さ [sa] \| sa	か [ka] \| ka	あ [a] \| a	A
	い	り [ɾi] \| ri	い	み [mi] \| mi	ひ [çi] \| hi	に [ni] \| ni	ち [tʃi] \| chi	し [ʃi] \| shi	き [ki] \| ki	い [i] \| i	I
	う	る [ɾɯ] \| ru	ゆ [jɯ] \| yu	む [mɯ] \| mu	ふ [ɸɯ] \| fu	ぬ [nɯ] \| nu	つ [tsɯ] \| tsu	す [sɯ] \| su	く [kɯ] \| ku	う [ɯ] \| u	U
	え	れ [ɾɛ] \| re	え	め [mɛ] \| me	へ [hɛ] \| he	ね [nɛ] \| ne	て [tɛ] \| te	せ [sɛ] \| se	け [kɛ] \| ke	え [ɛ] \| e	E
	を [ɔ] \| wo	ろ [ɾɔ] \| ro	よ [jɔ] \| yo	も [mɔ] \| mo	ほ [hɔ] \| ho	の [nɔ] \| no	と [tɔ] \| to	そ [sɔ] \| so	こ [kɔ] \| ko	お [ɔ] \| o	O

Poznámky

Slabiky ši, či, cu, fu, wo neodpovídají výslovnostně počáteční souhlásce své řady.
Slabiky ha a he se vyslovují jako wa a e pokud plní funkci větné partikule.
Slabika wo se dnes používá pouze jako větná partikule.
Slabiky ji, je, wi, we, wu se zapisují pomocí řady A, běžně jsou proto v tabulce vynechány. Původní znaky pro wi ゐ/ヰ a we ゑ/ヱ jsou dnes již zastaralé.
Hláska n nepřísluší k žádné řadě ani řádku a nikdy se nevyskytuje na začátku slova.
V japonštině se o sloupcích i řádcích tabulky hovoří pouze jako o řadách, pro lepší přehlednost jsou proto zvoleny označení řádek a řada.

Znělé hlásky - Dakuon

Slabiky z řad KA, SA, TA, HA se mění na znělé přidáním znaménka ( ゛ ) dakuten 濁点, nebo také nigori 濁り, do pravé horní části znaku.

BA	DA	ZA	GA	ŘADA ŘÁDEK
ば [ba] \| ba	だ [da] \| da	ざ [za] \| za	が [ga] \| ga	A
び [bi] \| bi	ぢ [dʒɪ] \| ji	じ [dʒɪ] \| ji	ぎ [gi] \| gi	I
ぶ [bɯ] \| bu	づ [zɯ] \| zu	ず [zɯ] \| zu	ぐ [gɯ] \| gu	U
べ [bɛ] \| be	で [dɛ] \| de	ぜ [zɛ] \| ze	げ [gɛ] \| ge	E
ぼ [bɔ] \| bo	ど [dɔ] \| do	ぞ [zɔ] \| zo	ご [gɔ] \| go	O

Poznámky

Slabiky dži a zu se zapisují pomocí znaků ぢ a づ jen v případě, že jim předcházejí jejich neznělé formy つ a ち (např. cuzuku つづく), anebo pokud つ a ち změnily svou znělost vlivem složeniny (např. hanadži はなぢ).

Poloznělé hlásky - Handakuon

Ke slabikám řady HA je jako k jediným možné přidat znaménko ( ﾟ ) handakuten 半濁点, které mění slabiku na poloznělou.

PA	ŘADA ŘÁDEK
ぱ [pa] \| pa	A
ぴ [pi] \| pi	I
ぷ [pɯ] \| pu	U
ぺ [pɛ] \| pe	E
ぽ [pɔ] \| po	O

Složené slabiky - Jóon

Ke všem slabikám a jejich znělým nebo poloznělým alternacím z řádku I je možné připojit slabiky z řady JA a vytvořit tak složenou slabiku. Znaky や, ゆ, よ se v takovém případě zapisují do levé spodní části znaku.

RI	MI	PI	BI	HI	NI	ČI	DŽI	ŠI	GI	KI	SLABIKA ŘADA
りゃ [ɾja] \| rya	みゃ [mja] \| mya	ぴゃ [pja] \| pya	びゃ [bja] \| bya	ひゃ [çja] \| hya	にゃ [nja] \| nya	ちゃ [tʃa] \| cha	じゃ [dʒa] \| ja	しゃ [ʃa] \| sha	ぎゃ [gja] \| gya	きゃ [kja] \| kya	JA
りゅ [ɾjɯ] \| ryu	みゅ [mjɯ] \| myu	ぴゅ [pjɯ] \| pyu	びゅ [bjɯ] \| byu	ひゅ [çjɯ] \| hyu	にゅ [njɯ] \| nyu	ちゅ [tʃɯ] \| chu	じゅ [dʒɯ] \| ju	しゅ [ʃɯ] \| shu	ぎゅ [gjɯ] \| gyu	きゅ [kjɯ] \| kyu	JU
りょ [ɾjɔ] \| ryo	みょ [mjɔ] \| myo	ぴょ [pjɔ] \| pyo	びょ [bjɔ] \| byo	ひょ [çjɔ] \| hyo	にょ [njɔ] \| nyo	ちょ [tʃɔ] \| cho	じょ [dʒɔ] \| jo	しょ [ʃɔ] \| sho	ぎょ [gjɔ] \| gyo	きょ [kjɔ] \| kyo	JO

Zdvojování souhlásek - Sokuon

Zdvojená souhláska se vytvoří přidáním malého cu っ před jakoukoliv slabiku s výjimkou řady NA, kde se pro zdvojení používá hláska ん. Při vyslovování zdvojené slabiky se v místě malého っ (nebo ん) udělá artikulační pauza a vysloví se až následující hláska s větším rázem.

ざっし	zašši	časopis
まったく	mattaku	úplně, vskutku
いっぷんく	ippun	jedna minuta
みんな	minna	všichni, všechno

Prodlužování samohlásek - Čóon

Prodloužení samohlásky vzniká přidáním hlásek řádku A za prodlužovanou slabiku podle následujících pravidel:

1. Slabiky se zakončením na a, i, u se prodlouží přidáním foneticky odpovídající hlásky.

おかあさん	okásan	maminka
ちいさい	čísai	malý
ふうせん	fúsen	balón

2. Slabiky se zakončením na e se prodlužují přidáním hlásky い, méně častěji え.

けいたい	kétai	mobilní telefon
おねえさん	onésan	starší sestra

3. Ke slabice se zakončením na o přidáváme obvykle hlásku う, ve výjimkách hlásku お.

さとう	sató	cukr
おおきい	ókii	velký

Okurigana

Termínem okurigana 送り仮名 se označuje hiragana, která v psaném projevu následuje za kandži. Okurigana plní gramatickou funkci flexivní koncovky a zároveň vymezuje význam a správné čtení daného kandži.

教える	ošieteru	učit, informovat
楽しい	tanošii	zábavný

Furigana

Furigana 振り仮名, nebo také rubi ルビ, jsou drobné znaky kany, které se zapisují nad nebo vedle kandži, podle směru psaní, a určují tak jejich správnou výslovnost. Furigana se používá nejčastěji v textech určených dětem nebo zahraničním studentům japonštiny, u kterých se předpokládá slabá znalost kandži, ale také se s ní lze běžně setkat třeba u japonských jmen, která mají mnoho různých forem čtení a jejich doplnění furiganou je proto nutností. S furiganou se setkáme nejčastěji ve formě hiragany, v některých případech je ale možné vidět také použití katakany.

明日あした日本語にほんごの授業じゅぎょうへ行いきます。

Zítra půjdu na hodinu japonštiny.

	WA	RA	JA	MA	HA	NA	TA	SA	KA	A	ŘADA ŘÁDEK
ん [ŋ] \| n	わ [ɯa] \| wa	ら [ɾa] \| ra	や [ja] \| ya	ま [ma] \| ma	は [ha] \| ha	な [na] \| na	た [ta] \| ta	さ [sa] \| sa	か [ka] \| ka	あ [a] \| a	A
	い	り [ɾi] \| ri	い	み [mi] \| mi	ひ [çi] \| hi	に [ni] \| ni	ち [tʃi] \| chi	し [ʃi] \| shi	き [ki] \| ki	い [i] \| i	I
	う	る [ɾɯ] \| ru	ゆ [jɯ] \| yu	む [mɯ] \| mu	ふ [ɸɯ] \| fu	ぬ [nɯ] \| nu	つ [tsɯ] \| tsu	す [sɯ] \| su	く [kɯ] \| ku	う [ɯ] \| u	U
	え	れ [ɾɛ] \| re	え	め [mɛ] \| me	へ [hɛ] \| he	ね [nɛ] \| ne	て [tɛ] \| te	せ [sɛ] \| se	け [kɛ] \| ke	え [ɛ] \| e	E
	を [ɔ] \| wo	ろ [ɾɔ] \| ro	よ [jɔ] \| yo	も [mɔ] \| mo	ほ [hɔ] \| ho	の [nɔ] \| no	と [tɔ] \| to	そ [sɔ] \| so	こ [kɔ] \| ko	お [ɔ] \| o	O

BA	DA	ZA	GA	ŘADA ŘÁDEK
ば [ba] \| ba	だ [da] \| da	ざ [za] \| za	が [ga] \| ga	A
び [bi] \| bi	ぢ [dʒɪ] \| ji	じ [dʒɪ] \| ji	ぎ [gi] \| gi	I
ぶ [bɯ] \| bu	づ [zɯ] \| zu	ず [zɯ] \| zu	ぐ [gɯ] \| gu	U
べ [bɛ] \| be	で [dɛ] \| de	ぜ [zɛ] \| ze	げ [gɛ] \| ge	E
ぼ [bɔ] \| bo	ど [dɔ] \| do	ぞ [zɔ] \| zo	ご [gɔ] \| go	O

PA	ŘADA ŘÁDEK
ぱ [pa] \| pa	A
ぴ [pi] \| pi	I
ぷ [pɯ] \| pu	U
ぺ [pɛ] \| pe	E
ぽ [pɔ] \| po	O

RI	MI	PI	BI	HI	NI	ČI	DŽI	ŠI	GI	KI	SLABIKA ŘADA
りゃ [ɾja] \| rya	みゃ [mja] \| mya	ぴゃ [pja] \| pya	びゃ [bja] \| bya	ひゃ [çja] \| hya	にゃ [nja] \| nya	ちゃ [tʃa] \| cha	じゃ [dʒa] \| ja	しゃ [ʃa] \| sha	ぎゃ [gja] \| gya	きゃ [kja] \| kya	JA
りゅ [ɾjɯ] \| ryu	みゅ [mjɯ] \| myu	ぴゅ [pjɯ] \| pyu	びゅ [bjɯ] \| byu	ひゅ [çjɯ] \| hyu	にゅ [njɯ] \| nyu	ちゅ [tʃɯ] \| chu	じゅ [dʒɯ] \| ju	しゅ [ʃɯ] \| shu	ぎゅ [gjɯ] \| gyu	きゅ [kjɯ] \| kyu	JU
りょ [ɾjɔ] \| ryo	みょ [mjɔ] \| myo	ぴょ [pjɔ] \| pyo	びょ [bjɔ] \| byo	ひょ [çjɔ] \| hyo	にょ [njɔ] \| nyo	ちょ [tʃɔ] \| cho	じょ [dʒɔ] \| jo	しょ [ʃɔ] \| sho	ぎょ [gjɔ] \| gyo	きょ [kjɔ] \| kyo	JO