Lekce 4
V této lekci se naučíme časování sloves ve zdvořilé MASU formě a určování časových údajů. Po jejím nastudování budete schopni časovat slovesa v přítomném nebo minulém čase a budete umět vyjádřit konkrétní čas.
MASU forma
Slovesná přípona -masu ~ます je univerzální příponou japonských sloves v běžné konverzaci. MASU formu slovesa vytvoříme přidáním přípony ke kmeni slovesa podle pravidel jedné ze tří slovesných tříd, ke které náleží. Více o slovesných třídách naleznete v sekci GRAMATIKA.
Skupina 1: Slovesa zakončená na -u
Slovesa končící na -u tvoří MASU formu změnou koncové hlásky na -i, tedy přechodem do slabičné řady I, a přidáním přípony -masu ます.
-ku | 書く | ・・・ | 書きます | píše, napíše |
---|---|---|---|---|
-mu | 飲む | ・・・ | 飲みます | pije, napije se |
Skupina 2: Slovesa zakončená na -iru nebo -eru
U sloves zakončených na -iru nebo -eru tvoříme MASU formu pouze odtržením slabiky -ru る a přidáním přípony -masu ます.
-iru | 見る | ・・・ | 見ます | dívá se, podívá se |
---|---|---|---|---|
-eru | 寝る | ・・・ | 寝ます | spí, bude spát |
Skupina 3: Nepravidelná slovesa
Japonština má pouze dvě nepravidelná slovesa, která se svým časováním odlišují od předchozích tříd.
する | ・・・ | します | dělá, udělá |
---|---|---|---|
来る | ・・・ | 来ます | přichází, přijíždí, přijde, přijede |
Přítomný čas
Přítomný čas se v japonštině používá nejen pro vyjádření přítomnosti, ale také pro vyjádření budoucnosti nebo opakující se akce, přičemž dané použití vyplývá z kontextu.
Přítomný čas ve zdvořilé formě tvoříme slovesem v MASU formě nebo tvary pomocného slovesa desu です, které znáte již z Lekce 1. Zápor přítomného času tvoříme stejně jako MASU formu, ale přípona se mění na -masen ません.
Pomocné sloveso desu | MASU forma | |
---|---|---|
Kladná věta | です | ~ます |
Záporná věta | じゃありません | ~ません |
Minulý čas
Minulý čas vyjadřuje ukončenou skutečnost, která se odehrála v minulosti. Ve zdvořilé formě jej tvoříme pomocí MASU formy v minulém čase nebo tvary pomocného slovesa desu です v minulém čase.
Pomocné sloveso desu です
Kladná věta | です | ・・・ | でした |
---|---|---|---|
Záporná věta | じゃありません | ・・・ | じゃありませんでした |
Sloveso v MASU formě
Kladná věta | ~ます | ・・・ | ~ました |
---|---|---|---|
Záporná věta | ~ません | ・・・ | ~ませんでした |
Časové údaje
Časové údaje vyjadřujeme pomocí číslovky, za kterou následuje označení hodiny 時(じ) nebo minuty 分(ふん/ぷん). Zapamatujte si, že po číslovkách 2, 5, 7, 9 čteme 分 jako ふん, zatímco po číslovkách 1, 3, 4, 6, 8 a 10 jako ぷん.
Pokud chceme vyjádřit skutečnost, která se odehrává v konkrétním čase, použijeme částici ni に, kterou umístíme za podstatné jméno, před kterým následuje číslovka. Pokud před podstatným jménem číslovka není, částici neuvádíme.
Pro vymezení začátku a konce časového úseku použijeme spojení ~kara から a ~made まで, které umístíme za příslušná časová označení.
Slovní zásoba
起きる | おきる | okiru | vstávat |
寝る | ねる | neru | spát |
働く | はたらく | hataraku | pracovat |
休める | やすめる | jasumeru | odpočívat/mít volno |
勉強する | べんきょうする | bekjósuru | studovat |
終わる | おわる | owaru | dokončit |
今朝 | けさ | kesa | toto ráno |
今晩 | こんばん | konban | tento večer |
休み | やすみ | jasumi | volno, svátek, dovolená |
昼休み | ひるやすみ | hirujasumi | doba oběda |
Další slovní zásoba:
Čas I
Čas II
Dny v týdnu
Číslovky
Příklady použití ve větách
休みは何曜日ですか。
Který den je volno?
土曜日です。
V sobotu.
今日は働きますか。
Byl jsi dnes v práci?
いいえ、9時から12時まで勉強しました。今図書館に行きます。
Ne, od devíti do dvanácti hodin jsem se učil. Teď jdu do knihovny.
あなたの休みは何曜日ですか。
Kdy máš volno?
水曜日と日曜日です。
Ve středu a v pátek.
今は午後4時15分です。東京は今何時ですか。
Teď je čtvrt na pět odpoledne. Kolik hodin je právě teď v Tokiu?
午後11時15分です。
Je tam čtvrt na dvanáct večer.
このコーヒーはカフェラテではありませんでした。
Ta káva nebyla caffè latte.
ほんとうですか。
Opravdu?
はい、これはカプチーノでした。
Ano, bylo to cappuccino.
昨日勉強しましたか。
Učila ses včera?
いいえ、勉強しませんでした。バイトにでした。
Ne, neučila. Byla jsem na brigádě.