Slovesa

Slovesa (dóši 動詞) vyjadřují děj nebo stav. V japonštině se slovesa umisťují až na konec věty a při jejich skloňování nevznikají zvláštní tvary pro určení osoby, čísla nebo pohlaví.

Struktura slovesa

Japonská slovesa jsou složena z kmene (gokan 語幹) a z ohebné koncovky (okurigana 送り仮名). Kmen je nejčastěji reprezentován pouze ve formě kandži, ale může být reprezentován i kandži a hiraganou, která se při časování nemění, protože zůstává součástí kmene.

Slovesný kmen

Slovesné třídy

Slovesa jsou pro potřeby skloňování rozdělena podle slovníkové formy do tří slovesných tříd označovaných jako godan 五段, ičidan 一段 a fukisokudóši 不規則動詞.

Skupina 1 - Godan 五段

První a nejpočetnější skupinu tvoří slovesa zakončená na slabiky z řádku U, nebo složená ze slabik v řádcích A, U, O a slabiky ru る. Název godan ("pět úrovní") vychází z pětistupňového skloňování, kdy se kmen slovesa postupně mění napříč celou řadou, např. sloveso nomu 飲む při skloňování nabývá tvaru noma-, nomi-, nomu, nome- a nomo-, tedy napříč celou řadou MA.

WA RA JA MA HA NA TA SA KA A ŘADA
ŘÁDEK
ん わ ら や ま は な た さ か あ A
り み ひ に ち し き い I
る ゆ む ふ ぬ つ す く う U
れ め へ ね て せ け え E
を ろ よ も ほ の と そ こ お O

Slovesa v této skupině mohou být označovaná také jako slovesa se souhláskovým kmenem. Mezi godan slovesa patří např.:

話すはなす mluvit
書くかく psát
聞くきく poslouchat
待つまつ čekat
習うならう učit se
座るすわる sedět
飲むのむ pít
買うかう koupit
死ぬしぬ zemřít
飛ぶとぶ skákat, letět
急ぐいそぐ pospíchat, urychlit

Některá slovesa nejsou tvořena podle pravidel výše, přesto však patří do první skupiny. Těmito výjimkami jsou např. slovesa:

走るはしる běžet
要るいる potřebovat, chtít
入るはいる vstoupit
知るしる vědět, znát
切るきる řezat, stříhat, vypnout
返るかえる vrátit se
滑るすべる uklouznout, sklouznout
蹴るける kopnout
限るかぎる omezit, limitovat
しゃべる mluvit, povídat

Skupina 2 - Ičidan 一段

Druhá skupina zahrnuje slovesa, jejichž koncovka je složená ze slabik řádku I, E a slabiky ru る, tedy zakončená hláskami -iru nebo -eru. Skupina může být označována také jako slovesa se samohláskovým kmenem. Název ičidan ("jedna úroveň") vychází z jednostupňového skloňování, což znamená, že se kmen slovesa při skloňování nemění, ale mění se pouze ohebná koncovka.

WA RA JA MA HA NA TA SA KA A ŘADA
ŘÁDEK
ん わ ら や ま は な た さ か あ A
り み ひ に ち し き い I
る ゆ む ふ ぬ つ す く う U
れ め へ ね て せ け え E
を ろ よ も ほ の と そ こ お O

Ičidan slovesa se e dělí na dvě menší podskupiny. Pokud sloveso končí na -iru, náleží do skupiny kami ičidan 上一段, pokud na -eru, patří do skupiny šimo ičidan 下一段. Označení kami (horní) a šimo (dolní) referují k umístění řádků v hiraganě, tedy že řádek I se nachází nad řádkem E.

Mezi slovesa skupiny kami ičidan 上一段 patří např.:

見るみる dívat se
起きるおきる vstávat
できる umět, moci
信じるしんじる věřit
生きるいきる žít, existovat
感じるかんじる pociťovat, zakusit

Do skupiny šimo ičidan 下一段 patří např.:

教えるおしえる učit, informovat
こたえる odpovědět
開けるあける otevřít
止めるやめる přestat, ukončit
寝るねる spát
逃げるにげる utéct
食べるたべる jíst

Skupina 3 - Fukisokudóši 不規則動詞

Poslední skupina zahrnuje dvě nepravidelná slovesa, jejichž skloňování se označuje jako sahen カ変 (sloveso dělat, suru する a jeho složeniny, např. studovat, benkjósuru 勉強する) a kahen サ変 (sloveso přijít, přijet, kuru 来る).

Přítomný a budoucí čas

Přítomný a budoucí čas se ve svém použití překrývají, tzn. že skloňování slovesa je pro oba časy stejné a význam věty závisí na kontextu. Časy tvoříme pomocí MASU formy nebo tvarů pomocného slovesa desu です ve formálním prostředí, v neformálním prostředí slovesem ve slovníkové formě a NAI formě, nebo z tvarů pomocného slovesa desu です pro běžnou promluvu.

六時ろくじに起おきます。

Vstávám (obvykle) v šest hodin.

明日六時あしたろくじに起おきます。

Zítra vstanu v šest hodin.

Minulý čas

Minulý čas je spjat s určitým okamžikem v minulosti, vyjadřujeme jím ukončenou skutečnost, která se odehrála v minulosti. Minulý čas tvoříme pomocí MASU formy v minulém čase nebo tvaru pomocného slovesa desu です v minulém čase, pokud se vyjadřujeme zdvořilou formou. Pokud se nacházíme v prostředí neformálním, tvoříme minulý čas TA formou, NAI formou v minulém čase nebo neformálními ekvivalenty pomocného slovesa desu です.

月曜日げつようびは休やすみでした。

V pondělí byl svátek.

これを見みませんでした。

Neviděl jsem to.

Přítomný čas průběhový

Přítomným časem průběhovým vyjadřujeme v japonštině čtyři typy skutečností, a to aktivní činnost, která probíhá v okamžiku promluvy, opakující se činnost, výsledný stav, a povolání nebo postavení osoby. Přítomný čas průběhový tvoříme použítím TE formy a zdvořilých nebo běžných tvarů slovesa iru いる.

Probíhající činnost

Probíhající činnost

今いまコーヒーを飲のんでいます。

Právě piju kávu.

Opakovaná činnost

Probíhající činnost

毎日まいにちコーヒーを飲のんでいます。

Každý den piju kávu.

Výsledek činnosti

Probíhající činnost

オストラヴァに住すんでいます。

Bydlím v Ostravě.

Povolání, postavení

Probíhající činnost

日本語にほんごの先生せんせいをしています。

Jsem učitelem japonštiny.

Forma slovesa

Tvar slovesa ve větě neurčuje pouze slovesný čas, ale také formu promluvy, neboli vyznění celé věty. V japonštině rozlišujeme dvě tyto formy, tzv. ténékei 丁寧形 (zdvořilá forma) a fucúkei 普通形 (běžná forma). Následující přehled zobrazuje použití slovesných forem podle typu promluvy v daném slovesném čase.

丁寧形ていねいけい 普通形ふつうけい
Přítomný/budoucí čas ∼ます 辞書形じしょけい
(zápor) ∼ません ∼ない
Minulý čas ∼ました ∼た
(zápor) ∼ませんでした ∼なかった
Průběhový čas ∼ています ∼ている
(zápor) ∼ていません ∼ていない
Přítomný/budoucí čas です だ
(zápor) じゃありません じゃない
Minulý čas でした だった
(zápor) じゃありませんでした じゃなかった
Přítomný/budoucí čas あります ある
(zápor) ありません ない
Minulý čas ありました あった
(zápor) ありませんでした なかった

Slovníková forma

Slovníková forma (džišoké 辞書形) označuje základní tvar sloves, což obecně znamená, že slovesa v tomto tvaru jsou vždy zakončena slabikami z řádku U bez ohledu na slovesnou třídu, např. jomu 読む (číst), macu 待つ (čekat), ojogu 泳ぐ (plavat). Sloveso v této formě je vyhrazeno pro neformální použití v přítomném čase, např. mezi přáteli nebo rodinou.

MASU forma

MASU formu (masuké ます形) tvoříme zdvořilostní příponou -masu ます. Přípona nenese žádný význam, ale zasazuje větu do zdvořilého stylu. MASU forma je vhodná pro obecné použití, především ve formálním prostředí, např. při konverzaci s nadřízeným nebo s osobu, se kterou se setkáváme poprvé.

Časování

Přítomný/budoucí čas ∼ます
(zápor) ∼ません
Minulý čas ∼ました
(zápor) ∼ませんでした

Skupina 1

Koncová slabika z řádku U se mění na slabiku řádku I, tj. koncová hláska -u se mění na -i, a za ni se připojí přípona -masu ます.

-u 買かう ・・・ 買かいます kupuje, koupí
-ku 書かく ・・・ 書かきます píše, napíše
-su 話はなす ・・・ 話はなします mluví, promluví
-cu 待まつ ・・・ 待まちます čeká, počká
-nu 死しぬ ・・・ 死しにます umírá, umře
-bu 遊あそぶ ・・・ 遊あそびます hraje si, bude si hrát
-mu 飲のむ ・・・ 飲のみます pije, napije se
-ru 知しる ・・・ 知しります ví, zná, doví se, pozná

Skupina 2

Koncová slabika -ru る se od kmene odtrhne a nahradí se příponou -masu ます.

-iru 見みる ・・・ 見みます dívá se, podívá se
-eru 寝ねる ・・・ 寝ねます spí, bude spát

Skupina 3

する ・・・ します dělá, udělá
来くる ・・・ 来きます přichází, přijíždí, přijde, přijede

NAI forma

Slovesa v NAI formě (naiké ない形) ve větě tvoří zápor neformálního stylu promluvy.

Časování

Přítomný/budoucí čas (zápor) ∼ない
Minulý čas (zápor) ∼なかった

Skupina 1

Koncová slabika z řádku U se mění na slabiku řádku A, tj. koncová hláska -u se mění na -a, a za ni se připojí přípona -nai ない. Výjimku tvoří slovesa zakončená na -u う, kdy se slabika mění na wa わ.

-u 買かう ・・・ 買かわない nekupuje, nenakoupí
-ku 書かく ・・・ 書かかない nepíše, nenapíše
-su 話はなす ・・・ 話はなさない nemluví, nepromluví
-cu 待まつ ・・・ 待またない nečeká, nepočká
-nu 死しぬ ・・・ 死しなない neumírá, neumře
-bu 遊あそぶ ・・・ 遊あそばない nehraje si, nebude si hrát
-mu 飲のむ ・・・ 飲のまない nepije, nenapije se
-ru 知しる ・・・ 知しらない neví, nezná, nedoví se, nepozná

Skupina 2

Koncová slabika -ru る se od kmene odtrhne a nahradí se příponou -nai ない.

-iru 見みる ・・・ 見みない nedívá se, nepodívá se
-eru 寝ねる ・・・ 寝ねない nespí, nebude spát

Skupina 3

する ・・・ しない nedělá, neudělá
来くる ・・・ 来こない nepřichází, nepřijíždí, nepřijde, nepřijede

TA forma

TA forma (také た形) vyjadřuje kladný minulý čas v běžné neformální konverzaci. Její tvoření je v případě první skupiny sloves komplikovanější než u ostatních slovesných forem.

Časování

Skupina 1

Koncová slabika -ku く se mění na příponu -ita いた.

-ku 書かく ・・・ 書かいた psal

Koncová slabika -gu ぐ se mění na příponu -ida いだ.

-gu 急いそぐ ・・・ 急いそいだ spěchal

Koncová slabika -u う, -cu つ, -ru る se mění na příponu -tta った.

-u 買かう ・・・ 買かった koupil
-cu 待まつ ・・・ 待まった čekal
-ru 知しる ・・・ 知しった věděl, znal

Koncová slabika -nu ぬ, -bu ぶ, -mu む se mění na příponu -nda んだ.

-nu 死しぬ ・・・ 死しんだ zemřel
-bu 遊あそぶ ・・・ 遊あそんだ hrál si
-mu 飲のむ ・・・ 飲のんだ pil

Koncová slabika -su す se mění na příponu -šita した.

-su 話はなす ・・・ 話はなした mluvil

Skupina 2

Koncová slabika -ru る se od kmene odtrhne a nahradí se příponou -ta た.

-iru 見みる ・・・ 見みた díval se
-eru 寝ねる ・・・ 寝ねた spal

Skupina 3

する ・・・ した dělal
来くる ・・・ 来きた přišel, přijel

TE forma

TE forma (teké て形) samostatně nevyjadřuje slovesný čas, ale ve spojení s ostatními vyjádřeními má několik různých způsobů použití. TE formu tvoříme úplně stejným způsobem, jako TA formu, ale finální slabiku nahrazujeme te てnebo de で.