Slovesa
Obsah
Slovesa (dóši 動詞) vyjadřují děj nebo stav. V japonštině se slovesa umisťují až na konec věty a při jejich skloňování nevznikají zvláštní tvary pro určení osoby, čísla nebo pohlaví.
Struktura slovesa
Japonská slovesa jsou složena z kmene (gokan 語幹) a z ohebné koncovky (okurigana 送り仮名). Kmen je nejčastěji reprezentován pouze ve formě kandži, ale může být reprezentován i kandži a hiraganou, která se při časování nemění, protože zůstává součástí kmene.
Slovesné třídy
Slovesa jsou pro potřeby skloňování rozdělena podle slovníkové formy do tří slovesných tříd označovaných jako godan 五段, ičidan 一段 a fukisokudóši 不規則動詞.
Skupina 1 - Godan 五段
První a nejpočetnější skupinu tvoří slovesa zakončená na slabiky z řádku U, nebo složená ze slabik v řádcích A, U, O a slabiky ru る. Název godan ("pět úrovní") vychází z pětistupňového skloňování, kdy se kmen slovesa postupně mění napříč celou řadou, např. sloveso nomu 飲む při skloňování nabývá tvaru noma-, nomi-, nomu, nome- a nomo-, tedy napříč celou řadou MA.
| WA | RA | JA | MA | HA | NA | TA | SA | KA | A | ŘADA ŘÁDEK |
|
| ん | わ | ら | や | ま | は | な | た | さ | か | あ | A |
| り | み | ひ | に | ち | し | き | い | I | |||
| る | ゆ | む | ふ | ぬ | つ | す | く | う | U | ||
| れ | め | へ | ね | て | せ | け | え | E | |||
| を | ろ | よ | も | ほ | の | と | そ | こ | お | O |
Slovesa v této skupině mohou být označovaná také jako slovesa se souhláskovým kmenem. Mezi godan slovesa patří např.:
| 話す | mluvit |
| 書く | psát |
| 聞く | poslouchat |
| 待つ | čekat |
| 習う | učit se |
| 座る | sedět |
| 飲む | pít |
| 買う | koupit |
| 死ぬ | zemřít |
| 飛ぶ | skákat, letět |
| 急ぐ | pospíchat, urychlit |
Některá slovesa nejsou tvořena podle pravidel výše, přesto však patří do první skupiny. Těmito výjimkami jsou např. slovesa:
| 走る | běžet |
| 要る | potřebovat, chtít |
| 入る | vstoupit |
| 知る | vědět, znát |
| 切る | řezat, stříhat, vypnout |
| 返る | vrátit se |
| 滑る | uklouznout, sklouznout |
| 蹴る | kopnout |
| 限る | omezit, limitovat |
| しゃべる | mluvit, povídat |
Skupina 2 - Ičidan 一段
Druhá skupina zahrnuje slovesa, jejichž koncovka je složená ze slabik řádku I, E a slabiky ru る, tedy zakončená hláskami -iru nebo -eru. Skupina může být označována také jako slovesa se samohláskovým kmenem. Název ičidan ("jedna úroveň") vychází z jednostupňového skloňování, což znamená, že se kmen slovesa při skloňování nemění, ale mění se pouze ohebná koncovka.
| WA | RA | JA | MA | HA | NA | TA | SA | KA | A | ŘADA ŘÁDEK |
|
| ん | わ | ら | や | ま | は | な | た | さ | か | あ | A |
| り | み | ひ | に | ち | し | き | い | I | |||
| る | ゆ | む | ふ | ぬ | つ | す | く | う | U | ||
| れ | め | へ | ね | て | せ | け | え | E | |||
| を | ろ | よ | も | ほ | の | と | そ | こ | お | O |
Ičidan slovesa se e dělí na dvě menší podskupiny. Pokud sloveso končí na -iru, náleží do skupiny kami ičidan 上一段, pokud na -eru, patří do skupiny šimo ičidan 下一段. Označení kami (horní) a šimo (dolní) referují k umístění řádků v hiraganě, tedy že řádek I se nachází nad řádkem E.
Mezi slovesa skupiny kami ičidan 上一段 patří např.:
| 見る | dívat se |
| 起きる | vstávat |
| できる | umět, moci |
| 信じる | věřit |
| 生きる | žít, existovat |
| 感じる | pociťovat, zakusit |
Do skupiny šimo ičidan 下一段 patří např.:
| 教える | učit, informovat |
| こたえる | odpovědět |
| 開ける | otevřít |
| 止める | přestat, ukončit |
| 寝る | spát |
| 逃げる | utéct |
| 食べる | jíst |
Skupina 3 - Fukisokudóši 不規則動詞
Poslední skupina zahrnuje dvě nepravidelná slovesa, jejichž skloňování se označuje jako sahen カ変 (sloveso dělat, suru する a jeho složeniny, např. studovat, benkjósuru 勉強する) a kahen サ変 (sloveso přijít, přijet, kuru 来る).
Přítomný a budoucí čas
Přítomný a budoucí čas se ve svém použití překrývají, tzn. že skloňování slovesa je pro oba časy stejné a význam věty závisí na kontextu. Časy tvoříme pomocí MASU formy nebo tvarů pomocného slovesa desu です ve formálním prostředí, v neformálním prostředí slovesem ve slovníkové formě a NAI formě, nebo z tvarů pomocného slovesa desu です pro běžnou promluvu.
六時に起きます。
Vstávám (obvykle) v šest hodin.
明日六時に起きます。
Zítra vstanu v šest hodin.
Minulý čas
Minulý čas je spjat s určitým okamžikem v minulosti, vyjadřujeme jím ukončenou skutečnost, která se odehrála v minulosti. Minulý čas tvoříme pomocí MASU formy v minulém čase nebo tvaru pomocného slovesa desu です v minulém čase, pokud se vyjadřujeme zdvořilou formou. Pokud se nacházíme v prostředí neformálním, tvoříme minulý čas TA formou, NAI formou v minulém čase nebo neformálními ekvivalenty pomocného slovesa desu です.
月曜日は休みでした。
V pondělí byl svátek.
これを見ませんでした。
Neviděl jsem to.
Přítomný čas průběhový
Přítomným časem průběhovým vyjadřujeme v japonštině čtyři typy skutečností, a to aktivní činnost, která probíhá v okamžiku promluvy, opakující se činnost, výsledný stav, a povolání nebo postavení osoby. Přítomný čas průběhový tvoříme použítím TE formy a zdvořilých nebo běžných tvarů slovesa iru いる.
Probíhající činnost
今コーヒーを飲んでいます。
Právě piju kávu.
Opakovaná činnost
毎日コーヒーを飲んでいます。
Každý den piju kávu.
Výsledek činnosti
オストラヴァに住んでいます。
Bydlím v Ostravě.
Povolání, postavení
日本語の先生をしています。
Jsem učitelem japonštiny.
Forma slovesa
Tvar slovesa ve větě neurčuje pouze slovesný čas, ale také formu promluvy, neboli vyznění celé věty. V japonštině rozlišujeme dvě tyto formy, tzv. ténékei 丁寧形 (zdvořilá forma) a fucúkei 普通形 (běžná forma). Následující přehled zobrazuje použití slovesných forem podle typu promluvy v daném slovesném čase.
| 丁寧形 | 普通形 | |
| Přítomný/budoucí čas | ∼ます | 辞書形 |
|---|---|---|
| (zápor) | ∼ません | ∼ない |
| Minulý čas | ∼ました | ∼た |
| (zápor) | ∼ませんでした | ∼なかった |
| Průběhový čas | ∼ています | ∼ている |
| (zápor) | ∼ていません | ∼ていない |
| Přítomný/budoucí čas | です | だ |
| (zápor) | じゃありません | じゃない |
| Minulý čas | でした | だった |
| (zápor) | じゃありませんでした | じゃなかった |
| Přítomný/budoucí čas | あります | ある |
| (zápor) | ありません | ない |
| Minulý čas | ありました | あった |
| (zápor) | ありませんでした | なかった |
Slovníková forma
Slovníková forma (džišoké 辞書形) označuje základní tvar sloves, což obecně znamená, že slovesa v tomto tvaru jsou vždy zakončena slabikami z řádku U bez ohledu na slovesnou třídu, např. jomu 読む (číst), macu 待つ (čekat), ojogu 泳ぐ (plavat). Sloveso v této formě je vyhrazeno pro neformální použití v přítomném čase, např. mezi přáteli nebo rodinou.
MASU forma
MASU formu (masuké ます形) tvoříme zdvořilostní příponou -masu ます. Přípona nenese žádný význam, ale zasazuje větu do zdvořilého stylu. MASU forma je vhodná pro obecné použití, především ve formálním prostředí, např. při konverzaci s nadřízeným nebo s osobu, se kterou se setkáváme poprvé.
Časování
| Přítomný/budoucí čas | ∼ます |
|---|---|
| (zápor) | ∼ません |
| Minulý čas | ∼ました |
| (zápor) | ∼ませんでした |
Skupina 1
Koncová slabika z řádku U se mění na slabiku řádku I, tj. koncová hláska -u se mění na -i, a za ni se připojí přípona -masu ます.
| -u | 買う | ・・・ | 買います | kupuje, koupí |
|---|---|---|---|---|
| -ku | 書く | ・・・ | 書きます | píše, napíše |
| -su | 話す | ・・・ | 話します | mluví, promluví |
| -cu | 待つ | ・・・ | 待ちます | čeká, počká |
| -nu | 死ぬ | ・・・ | 死にます | umírá, umře |
| -bu | 遊ぶ | ・・・ | 遊びます | hraje si, bude si hrát |
| -mu | 飲む | ・・・ | 飲みます | pije, napije se |
| -ru | 知る | ・・・ | 知ります | ví, zná, doví se, pozná |
Skupina 2
Koncová slabika -ru る se od kmene odtrhne a nahradí se příponou -masu ます.
| -iru | 見る | ・・・ | 見ます | dívá se, podívá se |
|---|---|---|---|---|
| -eru | 寝る | ・・・ | 寝ます | spí, bude spát |
Skupina 3
| する | ・・・ | します | dělá, udělá |
|---|---|---|---|
| 来る | ・・・ | 来ます | přichází, přijíždí, přijde, přijede |
NAI forma
Slovesa v NAI formě (naiké ない形) ve větě tvoří zápor neformálního stylu promluvy.
Časování
| Přítomný/budoucí čas (zápor) | ∼ない |
|---|---|
| Minulý čas (zápor) | ∼なかった |
Skupina 1
Koncová slabika z řádku U se mění na slabiku řádku A, tj. koncová hláska -u se mění na -a, a za ni se připojí přípona -nai ない. Výjimku tvoří slovesa zakončená na -u う, kdy se slabika mění na wa わ.
| -u | 買う | ・・・ | 買わない | nekupuje, nenakoupí |
|---|---|---|---|---|
| -ku | 書く | ・・・ | 書かない | nepíše, nenapíše |
| -su | 話す | ・・・ | 話さない | nemluví, nepromluví |
| -cu | 待つ | ・・・ | 待たない | nečeká, nepočká |
| -nu | 死ぬ | ・・・ | 死なない | neumírá, neumře |
| -bu | 遊ぶ | ・・・ | 遊ばない | nehraje si, nebude si hrát |
| -mu | 飲む | ・・・ | 飲まない | nepije, nenapije se |
| -ru | 知る | ・・・ | 知らない | neví, nezná, nedoví se, nepozná |
Skupina 2
Koncová slabika -ru る se od kmene odtrhne a nahradí se příponou -nai ない.
| -iru | 見る | ・・・ | 見ない | nedívá se, nepodívá se |
|---|---|---|---|---|
| -eru | 寝る | ・・・ | 寝ない | nespí, nebude spát |
Skupina 3
| する | ・・・ | しない | nedělá, neudělá |
|---|---|---|---|
| 来る | ・・・ | 来ない | nepřichází, nepřijíždí, nepřijde, nepřijede |
TA forma
TA forma (také た形) vyjadřuje kladný minulý čas v běžné neformální konverzaci. Její tvoření je v případě první skupiny sloves komplikovanější než u ostatních slovesných forem.
Časování
Skupina 1
Koncová slabika -ku く se mění na příponu -ita いた.
| -ku | 書く | ・・・ | 書いた | psal |
|---|
Koncová slabika -gu ぐ se mění na příponu -ida いだ.
| -gu | 急ぐ | ・・・ | 急いだ | spěchal |
|---|
Koncová slabika -u う, -cu つ, -ru る se mění na příponu -tta った.
| -u | 買う | ・・・ | 買った | koupil |
|---|---|---|---|---|
| -cu | 待つ | ・・・ | 待った | čekal |
| -ru | 知る | ・・・ | 知った | věděl, znal |
Koncová slabika -nu ぬ, -bu ぶ, -mu む se mění na příponu -nda んだ.
| -nu | 死ぬ | ・・・ | 死んだ | zemřel |
|---|---|---|---|---|
| -bu | 遊ぶ | ・・・ | 遊んだ | hrál si |
| -mu | 飲む | ・・・ | 飲んだ | pil |
Koncová slabika -su す se mění na příponu -šita した.
| -su | 話す | ・・・ | 話した | mluvil |
|---|
Skupina 2
Koncová slabika -ru る se od kmene odtrhne a nahradí se příponou -ta た.
| -iru | 見る | ・・・ | 見た | díval se |
|---|---|---|---|---|
| -eru | 寝る | ・・・ | 寝た | spal |
Skupina 3
| する | ・・・ | した | dělal |
|---|---|---|---|
| 来る | ・・・ | 来た | přišel, přijel |
TE forma
TE forma (teké て形) samostatně nevyjadřuje slovesný čas, ale ve spojení s ostatními vyjádřeními má několik různých způsobů použití. TE formu tvoříme úplně stejným způsobem, jako TA formu, ale finální slabiku nahrazujeme te てnebo de で.