Lekce 4

V této lekci se naučíme časování sloves ve zdvořilé MASU formě a určování časových údajů. Po jejím nastudování budete schopni časovat slovesa v přítomném nebo minulém čase a budete umět vyjádřit konkrétní čas.

MASU forma

Slovesná přípona -masu ~ます je univerzální příponou japonských sloves v běžné konverzaci. MASU formu slovesa vytvoříme přidáním přípony ke kmeni slovesa podle pravidel jedné ze tří slovesných tříd, ke které náleží. Více o slovesných třídách naleznete v sekci GRAMATIKA.

Skupina 1: Slovesa zakončená na -u

Slovesa končící na -u tvoří MASU formu změnou koncové hlásky na -i, tedy přechodem do slabičné řady I, a přidáním přípony -masu ます.

-ku ・・・ ます píše, napíše
-mu ・・・ ます pije, napije se

Skupina 2: Slovesa zakončená na -iru nebo -eru

U sloves zakončených na -iru nebo -eru tvoříme MASU formu pouze odtržením slabiky -ru る a přidáním přípony -masu ます.

-iru ・・・ ます dívá se, podívá se
-eru ・・・ ます spí, bude spát

Skupina 3: Nepravidelná slovesa

Japonština má pouze dvě nepravidelná slovesa, která se svým časováním odlišují od předchozích tříd.

する ・・・ ます dělá, udělá
・・・ ます přichází, přijíždí, přijde, přijede

Přítomný čas

Přítomný čas se v japonštině používá nejen pro vyjádření přítomnosti, ale také pro vyjádření budoucnosti nebo opakující se akce, přičemž dané použití vyplývá z kontextu.

Přítomný čas ve zdvořilé formě tvoříme slovesem v MASU formě nebo tvary pomocného slovesa desu です, které znáte již z Lekce 1. Zápor přítomného času tvoříme stejně jako MASU formu, ale přípona se mění na -masen ません.

Pomocné sloveso desu MASU forma
Kladná věta です ~ます
Záporná věta じゃありません ~ません

わたし毎日まいにちみます

Čtu si každý den.

わたし明日あしたみます

Zítra si budu číst.

わたし月曜日げつようびはたらきません

V pondělí nepracuji.

Minulý čas

Minulý čas vyjadřuje ukončenou skutečnost, která se odehrála v minulosti. Ve zdvořilé formě jej tvoříme pomocí MASU formy v minulém čase nebo tvary pomocného slovesa desu です v minulém čase.

Pomocné sloveso desu です

Kladná věta ・・・ した
Záporná věta じゃありません ・・・ じゃありませんでした

プレゼントはスカーフでした

Dárek byla šála.

ねこじゃありませんでした

Nebyla to kočka.

Sloveso v MASU formě

Kladná věta ~ま ・・・ ~ました
Záporná věta ~ません ・・・ ~ませんでした

わたし昨日きのうはたらきました

Včera jsem pracoval.

わたし昨日きのうみませんでした

Včera jsem si nečetl.

Časové údaje

Časové údaje vyjadřujeme pomocí číslovky, za kterou následuje označení hodiny 時(じ) nebo minuty 分(ふん/ぷん). Zapamatujte si, že po číslovkách 2, 5, 7, 9 čteme 分 jako ふん, zatímco po číslovkách 1, 3, 4, 6, 8 a 10 jako ぷん.

いま何時なんじですか。

Kolik je hodin?

10っぷんです。

Je 6 hodin a 10 minut.

Pokud chceme vyjádřit skutečnost, která se odehrává v konkrétním čase, použijeme částici ni に, kterou umístíme za podstatné jméno, před kterým následuje číslovka. Pokud před podstatným jménem číslovka není, částici neuvádíme.

わたしは12ひるごはんをべます。

Obědvám ve 12 hodin.

Pro vymezení začátku a konce časového úseku použijeme spojení ~kara から a ~made まで, které umístíme za příslušná časová označení.

図書館としょかんは9から7までです。

Knihovna má otevřeno od 9 do 7 hodin.

Slovní zásoba

起きる おきる okiru vstávat
寝る ねる neru spát
働く はたらく hataraku pracovat
休める やすめる jasumeru odpočívat/mít volno
勉強する べんきょうする bekjósuru studovat
終わる おわる owaru dokončit
今朝 けさ kesa toto ráno
今晩 こんばん konban tento večer
休み やすみ jasumi volno, svátek, dovolená
昼休み ひるやすみ hirujasumi doba oběda

Další slovní zásoba:
Čas I
Čas II
Dny v týdnu
Číslovky

Příklady použití ve větách

やすみは何曜日なんようびですか。

Který den je volno?

土曜日どようびです。

V sobotu.

今日きょうはたらきますか。

Byl jsi dnes v práci?

いいえ、9から12まで勉強べんきょうしました。今図書館いまとしょかんきます。

Ne, od devíti do dvanácti hodin jsem se učil. Teď jdu do knihovny.

あなたのやすみは何曜日なんようびですか。

Kdy máš volno?

水曜日すいようび日曜日にちようびです。

Ve středu a v pátek.

いま午後ごご15ふんです。東京とうきょう今何時いまなんじですか。

Teď je čtvrt na pět odpoledne. Kolik hodin je právě teď v Tokiu?

午後ごご1115ふんです。

Je tam čtvrt na dvanáct večer.

このコーヒーはカフェラテではありませんでした。

Ta káva nebyla caffè latte.

ほんとうですか。

Opravdu?

はい、これはカプチーノでした。

Ano, bylo to cappuccino.

昨日勉強きのうべんきょうしましたか。

Učila ses včera?

いいえ、勉強べんきょうしませんでした。バイトにでした。

Ne, neučila. Byla jsem na brigádě.